Silvestr

23. května 2011 v 19:03 | Luna Moon |  Deník
Dneska je tak úžasný den! Ráno jsem vstala, cítila jsem se nějak výjimečně. Hned na posteli mě překvapila velká červená krabice. Dárky! Vykřikla jsem a začala se smát. Tak copak jsem dostala? Pomyslela jsem si a pak jsem krabici rozbalila. Obsahovala pytlík s bertíkovými fazolkami, bačkory (trochu jsem se divila, kdo by mi dal bačkory?), album na kartičky z čokoládových žabek a 3 nádherné brky: zlatý, žlutý a narůžovělý. Prohledala jsem krabici ještě jednou, ale neobjevila žádný vzkaz. Hned vedle postele jsem našla obrovský vánoční stromek. Jelikož mám pokoj sama pro sebe, nepřekvapilo mě, že stál u mé postele. Otevřela jsem kufr a strčila do něj bačkory. Pak přišla na řadu truhla.Odemkla jsem jí (přitom jsem se celá popíchala o jehličí) a tam jsem objevila ještě jednu krabici! Měla sytě červenou barvu. A nikdy by jste neuhodli, co v ní leželo. Obsahovala nádherný model KIRINA! A ještě ke všemu jsem v ní objevila 2 galeony! Škoda, že ani v této zásilce nebyl žádný vzkaz... Ale dost by mě zajímalo, jak se mohl dárek ocitnout v zamčené truhle?? Ach. A pak, že prý Santa Claus neexistuje...
 

Očkování vzteklinou

26. února 2011 v 19:50 | Luna Moon |  Deník

Dneska je tak špatný den! Pomfreyová v rozhlase oznámila, že školu postihla neznámá nemoc.. Prý, že jí přenášejí zvířata a proto všichni, kdo vlastní zvířata se mají dostavit na oštřovnu, aby zvířata byla očkovaná. S klidnou duši jsem se vydala na ošetřovnu. Dala jsem očkovat Ela. Všechno se zdalo v pohodě, řekla jsem si, že na ošetřovně ještě chvilku počkám, jestli na to očkování není alergický. Šla jsem do lužkové místnosti. Kdy by jste viděli, co bylo pak! El začal kvakat!!! Když jsem to oznámila Pomfreyový, tak se s klidným výrazem otočila a ignorovala mě a Ela. Za chvíli jsem já začala řávt jako drak. Netušila jsem, co se to proboha děje?! Pak jsem na to přišla. Pomfreyová nás nakazila vzteklinou!

Noční můra

4. února 2011 v 23:18 | Luna Moon |  Deník
Ještěr
Milý deníčku (Už podruhé!!)...
Dnes jsem zažila neopakovatelný zážitek.. Vzbudila jsem se a ocitla se někde... v divném městě.. Ocitla jsem se vedle hořícího pentagramu.... Uprostřed ležela zkrvácená dívka... Vsadila bych se, že je to panna....
 


Den

31. ledna 2011 v 22:14 | Luna Moon |  Deník
Milý deníčku,
víš, že každý den, který sem zapisují nějak pojmenovávám. Ale tento den byl výjimečný. Kdyby byl celý špatně, samozřejmě bych napsala jako titulek "Špatný den". Ale on zároveň byl i dobrý.. Seznámila jsem se s jednou velice zajímavou osobou... Takže bych to mohla nazvat i "Dobrý den", ale to by bylo divný, když se stalo i něco špatného... Takže "dobrý" a "špatný" se vykrátí a zbude pouze den.

Formule - 2. hodina - Základy kouzlení a pravidla

31. ledna 2011 v 21:48 | Luna Moon |  Hodiny
Pravidla
1. mít v ruce hůlku
2. je potřeba se soustředit na kouzlo
3. znalost formule a účinku kouzla ("Nikdy nepoužívejte kouzlo, které neznáte a nevíte, co může způsobit")
4. kouzlo musí být řečeno celé v přesném znění
5. kouzlo neprocvičujte pokud nejste vyspalí či máte hlad nebo žízeň

Základní formule
- kouzlo na lehký vánek - Jelexis

Odjezd do Bradavic

24. ledna 2011 v 19:59 | Luna Moon |  Deník
Tak to také bylo něco! Nejdřív jsem sešla dolů do Kotle.. Chtěla jsem si dát snídaní, ale hostinský nikde.. Úžasný celý den o hladu... Řekla jsem si, že si půjdu vydělávat na prvňácích... Letošní úlovek nebyl nic moc.. 2 scvrčky.. Pak jsem si řekla, že půjdu hledat nějaká jablka nebo banány. Žádné jsem nenašla.. Zopakovala jsem si všechnu látku z minulého roku. Nic těžkého. Pak jsem se vydala na nástupiště, sedla si do vlaku a hrála na harfu. Elovi se to líbilo.. A to bylo důležité... Pak jsem ale usnula.. Když jsem se vzbudila, harfa byla pryč. Rozhodla jsem se jí hledat. Sousedka mi prozradila, že tu byl nějaký kluk v zeleném oblečení, který se o harfu zajímal. Prošla jsem všechny vagóny a našla pouze jednoho kluka v zeleném hábit, který se ale nepřiznal. Neměla jsem důkazy, které by ho usvědčily. Vydala jsem se do každého kupéčka, předstírala jsem, že jsem celní kontrola. Kontrolovala jsem jízdenky a zároveň se ptala, jestli nevezou nějaké návykové látky, alkohol či drogy. Stihla jsem projít celý jeden vagón. Pak vlak zastavil a v rozhlase se ozval mužský hlas "Bradavický expres dorazil na místo. Prosím studenty, aby vystoupily"

Příčná ulice

21. ledna 2011 v 20:29 | Luna Moon |  Deník
Lama v bance
Dneska jsem navštívila Příčnou ulici. Všechno začalo obrovskou frontou z prvňáku, kteří se pořád cpali. Ale jakmile jsem se do Příčné dostala, hned jsem se rozběhla do Grigottové banky. Po ukázání klíčku jsem sešla dolů do podzemí. A k mému překvapení tam byl.... ne! žádný drak!! byl tam LAMA!! (mužský rod..) Tam jsem z trezoru vyzvedla všechny peníze, které jsem měla uložené.
Pak mohly začít nákupy.

Jako první jsem vyrazila za panem Ollivanderem. Čekala jsem, že tam bude fronta, ale k mém překvapení, tam nestál ani jeden člověk. Hůlky jsme nevybírali dlouho.  Hned druha si mě vybrala. Je 12 palců dlouhá. Vyrobená z Růžového dřeva. Náplní jí slouží Vlas víly. Čekala jsem to. Ale byl to tak příjemný pocit, když každým kousíčkem vašeho těla projížděli jiskřičky magie!!

Jakmile jsem se nasytila pocitem magie, zaplatila jsem panu Ollivanderovi, poděkovala jsem mu a šla se projít.

Cestu jsem zavítala do zmrzlinářství Floreana Fortescuea. Koupila jsem si dvě čokoládové žabky. Měla jsem štěstí a mám ve sbírce dvě další kartičky. Deadru Fernetovou a Narena Grahama.

Pak jsem se vydala k Madame Malkinové. Stála jsem velmi (ale opravdu) velmi dlouhou frontu. Našli se samozřejmě tací, kteří předbíhali, ale byli i tací, kteří na předbíhající žalovali. Třeba jeden kluk na všechny říkal, že předbíhají, přitom stali před nim.
Pak do krámku přišel nějaký dědek. Požadoval po Malkinové psy. Pak odešel. Pak příšel zas. A ten kluk (který na všechny žaloval) se mu začal vtírat. Třeba mu nabídl, že může všechny předběhnout a postavit se před něj do fronty. Pak byla řada na mě. Koupila jsem si brašnu, ale ten dědek měl pořád kecy. Pak jsem nestihla odejít a on na toho kluka prý "Až budeme ve škole já jí to oplatím! A ty ke mě večer zajdi do krámku, mám pocit, že mi zbyli nějaké granule pro krysy" To bylo něco! Zvlášť, když jsem já po něm chtěla granule pro krysy, prodal mi suché červy pro sovy... Svině... Mimochodem, jmenoval se Piere Pucheu...
Nákup hůlky